Srpen 2009

Style room

29. srpna 2009 v 7:11 | Lenka |  Bydlení a dekorace
Tak nepletu ale sjíždím Style room, který jsem objevila u Jany na Desig eclectic
Najdou se tam fakt skvělé kousky a tipy na zařízení v různých stylech. Jakmile si teda člověk zvykne trochu na tu kombinaci češtiny a švédštiny z translatoru.
Fakt doporučuju těm, kteří hledají inspiraci a mají moooc času prohlížet! A zjistíte že kombinovat se dá i zdánlivě nekombinovatelné.
Moje vysněná televize v reálu


Pletu! To jako fakt!

29. srpna 2009 v 6:32 | Lenka |  Bydlení a dekorace
Co že dělám? Nespím a pletu. Konkrétně pletu svěrarací kazajku jak nazvala moje mamka pelerínu kterou jsou mlsně obíhala v Benettonu až jsem si ji vyzkoušela a zjistila že bez ní nemůžu být. Ale ta co mají v obchodě je napůl vlna a děsně mě kouše u krku.
Tak jsem zahájila průzkum po různých časopisech a zjistila že potřebuju rovnou dvě. Jednu teplou s rolákem a copánkovým vzorem a jednu tenší a výstřihem.
A teď jedu a jedu. Ehmm, když zrovna nesedím u PC, nebo nevychovávám děti

Dýňový krém aneb jééé mami oranžová polívka !

28. srpna 2009 v 13:07 | Lenka |  Recepty
Tak první z receptů ze včerejšího dýňobraní je tu!
Potřebujeme:
3/4 dýně hokaido(nebo jinou, myslím že je to fuk)
2 brambory
cibuli
vegetu
sůl
pepř
Dýni omyjeme, rozkrojíme, vyškrábneme duřinu se semínky a nakrájíme na kostky.Na trošce oleje osmahneme cibulku dozlatova, nakrájené dýně. Jak se trošku obalily olejem měly tak krásnou barvu, že jsem je prostě musela vyfotit.
Dýni maličko necháme osmahnout, přidáme na kostičky nakrájené brambory, trošku Podravky (nebo jiného podobného koření), osolíme, opepříme a zalijeme vodou.
Vaříme až brambory změknou. Pak rozmixujeme ručním mixerem, nebo rozmačkáme šťouchadlem. Podle toho jak máme rádi polévku. U nás vedou hladké krémové, takže jsem mixovala.
K zakousnutí jsou vhodné krutonky, opečený toast. My se Zdeňou milujeme skvělé opečené chlebíčky. Z ciabatty nebo jiného bílého chleba ukrojím krajíčky, opeču v topinkovači, pak potřu stroužkem česneku a jemně strouhnu parmazánem ( místo něj používám sýr Gran Moravia, který je mnohem levnější a chuťově srovnatelný)

Dýňobraní

27. srpna 2009 v 13:32 | Lenka |  Zahrada
Na konci jara jsem zasadila do kompostu dvě sazeničky dýně hokaido. S velkým očekáváním jsem sledovala dýni jak postupně chystá invazi přes půl zahrady, sousedův plot...nasazuje první květy. Bohužel úroda plodů nebyla zas tak velká (vzhledem k ploše kterou dýně zabraly) Včera jsem usoudila že jsou dýně dostatečně zralé a všechny sesbírala. Je jich celkem 8 krásných, teple vybarvených do oranžova. Protože jsem se dočetla že se mají nechat "zatáhnout" venku, naskládala jsem je tedy různě po zahradě. Ovšem nastal okamžik rozhodnutí, zda je sníst, nebo nechat jako krásnou ozdobu terasy. No hádejte co vyhrálo
Už dnes (čili druhý den po sklizni) jsem nevydržela a jednu dýni zpracovala. Takže na plotně je polévka - dýňový krém a v troubě dýňové muffiny. Postupně sem hodím recepty až budu mít chvilku. Zatím pár obrázků.
Dýně HOKAIDO, nebo HOKKAIDÓ chcete-li, má oranžovou, někdy zelenou nebo žíhanou barvu, příjemně aromatickou dužninu, obsahuje provitamin A, vitamin C, vitamíny skupiny B, vlákninu a pro svůj obsah sacharidů je vhodná i pro diabetiky. Z minerálních látek obsahuje draslík, fosfor, vápník, železo a sodík. Semena jsou bohatá na zinek. Plody se dají dlouhodobě skladovat v chladu a suchu. Chladnější chodba, nebo suchý sklípek jim bude skvěle vyhovovat. Někteří BIO a EKO a podobní nadšenci doporučují na dýně denně mluvit, pak prý vydrží až do další sklizně. No zas takový magůrek nejsem (i když přiznávám že s květinama normálně hovořím ) a pokecat si zajdu radši za holkama. I když na druhou stranu, taková dýně vám pravděpodobně nebude odporovat, ani vám nejspíš nesdělí žádné nepříjemné informace.
Dýně hokaido se při zpracování narozdíl od většiny ostatních dýní neloupe. Slupka při vaření či pečení brzy změkne. Pouze se umyje, rozkrojí se a pak se odstraní semínka. Je vhodná na posílení sleziny, slinivky břišní a žaludku.
Dýně můžeme taky pokrájet a uchovat v mrazáku. Byla jeden z prvních příkrmů, které jsem dávala svým holkám, když byly miminka. Samostatně uvařená je mírně nasládlá, tak jim MOC chutnala.

Pečená zelenina

27. srpna 2009 v 7:50 | Lenka |  Recepty
Přichází podzim a s ním chladnější večery, které lákají k zakousnutí něčeho teplého. Asi před dvěma lety jsem někde objevila recept na pečenou zeleninu. On to teda není ani tak recept jako návod, spočívající v tom, že prostě všechnu zeleninu, kterou nejdete na zahradě (v lednici...u babičky...v trhu ) naházíte na plech, pokropíte troškou oleje, okořeníte dle chuti a šoupnete do trouby. Je to úžasně zahřívací jídlo, které překvapivě SKVĚLE chutná.
Tentokrát jsem použila:
brambory
cibuli
cuketu
mrkvev
zelí
Nic jiného jsem po dovolené doma nenašla.
Cibuli jsem obrala z kabátku, nakrájela na čtvrtky a oddělila vrstvy. Zelí jsem nakrájela na podobně velké kusy jako cibuli. Cuketu, mrkev a brambory jsem rozkrájela na plátky. Brambory na maličko štíhlejší, aby se dobře propekly. Polila jsem troškou olivového oleje, osolila, opepřila a použila trošku čerstvého rozmaýnu.
Vše jsem dala do trouby na 200°C a pekla dokud brambory neohlásily dostatečnou měkkost.

Panenka Beaute

24. srpna 2009 v 12:48 | Lenka |  Jen tak ...
Po návratu domů na mě čekala mezi poštou obálka s překvapením od Klárky .
Panenka, kterou pro mě udělala inspirovaná shlédnutím mého blogu.
Moc díky Klárinko ! A vy ostatní podívejte se jaké nádherné panenky Karin vyrábí u ní na blogu, nebo na Fleru.
Ta moje už se mě dívá od monitoru

Jesenický report - bonbonek na závěr

24. srpna 2009 v 12:41 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Na závěr bych vám chtěla ukázat a doporučit restauraci v areálu kempu Úsvit v Chrasticích.
Úžasné, téměř rodinné prostředí a výborná kuchyně.
Naprosto mě uchvátila výzdoba restaurace i okolí. Vevnitř i venku v areálu najdete spoustu hraček a hracích plácků pro děti. Obsluha rychlá - ceny mírné, prostě přesně to co na své cestě hledáte.
Dětský koutek v restauraci
Příjemné čekání než připraví jídlo
Dětské jídlo
Ženské jídlo
Chlapské jídlo
Dezert :)
Venkovní dětské hřiště s trampolínou
A pár fotek z výzdoby interieru

Jesenický report - den pátý

24. srpna 2009 v 11:20 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Den pátý byl ve znamení výletu do Polska
Bohužel tady další smolný zápis... do jeskyní se (podobně jako u nás na Macochu) bez rezervace téměř nemáte možnost v sezoně dostat, takže o vnitřek jsme přišli, ale v areálu bylo k vidění spousta jiných věcí. Pro děti hlavně "Polský Jurský park"
Kousek od areálu jeskyní jsme objevili krásné přírodní koupaliště s písečnými plážemi. Děti se chvilku vyblbli ve vodě a hurá domů!

Jesenický report - den čtvrtý

24. srpna 2009 v 9:25 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Hned ráno jsme vyrazili na letní bobovou dráhu v Petříkově. Jelikož pro mě má ježdění na něčem podobném stejné "kouzlo" jako jezdit třeba na kolotoči , nebo sjezd na lyžích- čili mi připadá nesmyslené sednout si a jezdit pořád dokola a při pohledu na podobné "věci" se mi vybavuje slovo, které teď s velkou oblibou používají puberťáci a to magoriáda. Aspoň jsem měla čas pobíhat s foťákem a cvakat.
A věřte že podle nadšeného pištění Zuzanky jsem vždycky nasměrovala foťák tím správným směrem. Vždycky když sesedla z bobu s vlásky načechranými jako Albert Einstein, okamžitě se šikovala do řady na další jízdu.
Neméně nadšená byla Markétka.
Odpoledne jsme se oddělili od většiny, která vyrazila na další podobnou akci horské minikáry do Hynčic a vyrazili jsme na tůru podél Prudkého potoka. Bohužel jsme vyrazili dost pozdě, takže jsme skončili po pěti kilometrech u hájovny Bystřina a museli se vydat zpět, aby nás v lese nezastihla tma. V každém případě se těším až se do Jeseníků vrátíme a tentokrát vyrazíme hned ráno abysme se dotali až ke kaskádám na horním toku potoka.
Malé turistky. Zuzka vypadala s hůlkou jako mistr Yoda ze Star wars.
Hájovna Bystřiny
Výhled od hájovny. Byl vidět Praděd i Dlouhé stráně

Jesenický report - den třetí

24. srpna 2009 v 8:04 | Lenka
Třetí den by šel shrnout do jediného slova - Praděd! Po šílené cestě přes Červenohorské sedlo, plné zatáček a převýšení při kterých vám zaléhá v uších, jsme dorazili k chatě Hvězda od které vyjíždí autobus na Ovčárnu. A z té už hezky šupky pěšky k nejvyššímu vrcholu Moravy 1491,3 m.
No - hned na Ovčárně jsme zjistili, že Markétka si trošku přeorganizovala svůj sbalený batůžek a místo původních teplých kalhot a mikiny si ssebou vzala pár plyšáků, kteří byli sice rádi že se na Praděd podívali, ale bohužel na místě s nejdrsnějším podnebím u nás, kde průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C, jí nebyli moc platní. . Nakonec jsem našla náhradní tepláčky (elasťáky ala Harapes) a dala jí svoji mikinu. Tak jsme tedy vyrazili k vrcholu s dítětem, které vypadalo jako vytažené z popelnice.
Po krátkém výstupu jsme dorazili na vrchol, kde nás bohužel čekal třetí zápis do smolné knížky. Výtah na rozhlednu měl poruchu. Pro mého muže a a jeho fotoaparát naráz ztratil tento den smysl. Přesto se mu podařilo pár krásných fotek.
Chvilku jsme ještě čekali, jestli výtah neopraví a pak vyrazili dolů. Větším klukům a dalším nadšencům se nálada zlepšila, když zjistili, že můžou sjet ty 2,5km dolů na horských koloběžkách.
Po cestě zpět jsme se zastavili v Bělé pod Pradědem v zemědělském skanzenu a přilehlé výrobně prodejně kozích a ovčích sýrů.
Po příjezdu domů jsme je okamžitě začli testovat.
Pikantní zmizely poměrně rychle a nakonec zbyl na talířku jen čerstvý, téměř neochucený sýr označený nejmenovanou účastnicí jako "bléé" Takže den jsme ukončili Ladinými slovy. Sedí nás tu pět, blé je tu deset, každý sníme dvě a jdeme spát. Nicméně, nevím jestli to bylo těmi kozími sýry s čerstvou begetou, nebo hezkou procházkou, poprvé jsem tu noc spala dobře.
Pro ty kdo by chtěli jet na Praděd pár informací.
  • Nejjednodušší cesta je zaparkovat u chaty Hvězda, odkud jezdí v každou celou hodinu nahoru autobus. Dá se vyjet autem, ale platí se celkem vysoký poplatek a stejně vám to nepomůže, protože doprava dolů jezdí zase jenom v každou půl. Takže rozhodně je lepší jet autobusem.
  • Kdo má malé děti vězte že asfaltová cesta k vrcholu je pohodlně zvládnutelná i s golfovými holemi.
  • Vybavte se teplým oblečením a pláštěnkama, protože počasí se tu mění doslova každou minutou. Minule jsme měli dokonce to štěstí, že jsme tak tak utekli před bouřkou a po vyjetí na rozhlednu jsme bouřkové mraky viděli shora, kdežto na druhé straně hory krásně svítilo sluníčko a byly vidět Tatry.
  • Tady najdete webkamery kde vidíte aktuální počasí na Hvězdě, Ovčárně i Pradědu

Jesenický report - den druhý

23. srpna 2009 v 20:44 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Druhý den jsme byli nuceně rozděleni na dvě skupiny a to ženy s dětmi do 6 let a chlapi s dětmi školou povinými.
Skupina mužů vyrazila směr přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Jelikož jsem bohužel patřila ke skupině druhé nemůžu sdělit osobní dojmy. Prohlídka elektrárny se musí objednat dopředu. Podrobnosti zde.
Horní nádrž umístěná ve výši 1350 m nad úrovní moře s Pradědem v pozadí
Dolní nádrž - pro zajímovost, jen co mi utkvělo v paměti, hluboká kolem 52m
Skupina druhá (samé baby) byla vysazena a ponechána svému osudu ve Velkých Losinách. Po krátké procházce a nezbytném krmení kachen v zámeckém parku (naházení 15ti rohlíků trvalo dětem asi 3 vteřiny) jsme objevily, že městem projíždí lázeňský expres. Takže jsme nelenily veškeré osazenstvo posadily do vláčku, který nás po tomto příjemném lázeňském městečku hezky provezl, včetně historického výkladu.
Tady jsme udělaly druhý zápis do smolné knížky, když jsme zjistily, že termální koupaliště, které jsme chtěli navštívit se zrovna čistí, tudíž je vypuštěné.
Naštěstí jsme ale objevily areál Ručních papíren kde si letos v létě můžou zájemci zkusit vlastnoručně vyrobit A4 ruční papír, nebo třeba voskovou pečeť. Markétku to vysloveně zaujalo.
Čerpání papíru
lisování mezi vlněnými plstěnci
a teď pomalu přendat na savý papír a nechat vysušit
ostatní účastníci zájezdu, včetně navrátivšich se mužů mezitím obsadili houpačky a přilehlou restauraci.



Jesenický report - den nultý a první

23. srpna 2009 v 13:16 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Takže po pořádku. Vždycky když přijedete do Jeseníků. Nebo teda apoň do okolí Starého města pod Sněžníkem, prostě MUSÍTE hned první den jít na horskou chatu Parsek na jejich vyhlášené borůvkové knedlíky.
Věrni této tradici jsme tedy hned po zatopení v kachláku a vybalení nejnutnějšího vyrazily. A hned jsme dělali první zápis do smolné knížky. Protože světe div se na Paprsku knedlíky ten den prostě došly. A tak jsme se vrátili zpět nadávajíc na ty pitomé turisty, kteří nám všechno vyžrali.
A tak hned druhý den jsme posilněni o další rodinu, která na chalupě přibyla, vyrazili směr Paprsek znovu. Tentokrát úspěšně. Excelentní chuti těch knedlíků podlehl každý.
Potom jsme vyrazili na kratší tůru k Medvědí boudě
Cestou jsme se hodně posilovali borůvkama
Výhled z Paprsku

Jesenický report

23. srpna 2009 v 12:58 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Ufff, tak jsme se vrátili, všechno vyprali, vydesinfikovali, umyli sebe i děti....a konečně mám chvilku zasednout k počítači.
Ač normálně velký zastánce nákupů, transakcí apod přes internet, veřejně zde prohlašuji, že NAPOSLEDY jsem přes internet objednávala ubytování , aniž bych měla doporučení někoho kdo tam skutečně byl.
Když jsem uviděla zavnitř chalupu, ve které jsme byli ubytovaní, poprvé, měla jsem chuť se otočit na podpadku, vlastně na tenisce a rychle zmizet. Jemonže kde chcete tak narychlo hledat v sezoně ubytování pro 13 lidí. Takže jsme nakonec zůstali. Smutné je, že chaloupce by se chtělo jen trošku pověnovat a byla by úplně krásná. Takhle tam stála smutná, ošuntělá, s místy plesnivým rožkem a různými návštěvníky z říše hmyzu i hlodavců. Takže jsme založili klubík myšáka Mickeyho a naučili se s ním (a jistě i mnoha dalšími) žít.

Naštěstí v kuchyni byly velké kachlové kamna, takže hned jak se zatopilo bylo vše veselejší.
Děti si to náležitě užívali a aspoň jsme se nemuseli bát že v chalupě něco rozbijou (nebylo co) nebo je okřilkovat že nemají šlapat na zahradě po kytkách (nebylo po čem).
Přes to všechno a další náhody, jako ze smolné knížky které nás potkali, jsme si dovolenou náležitě užili. Tak jako když se sejde dobrá parta lidí.

Takže díky lidi :)


Týdení time out

14. srpna 2009 v 19:09 | Lenka |  Jen tak ...
Týden tady asi nenajdete nic nového, protože se odhodlaně hodlám ve společnosti (nejen svých) raubířů "rekreovat". Vzhledem k dnešním několika bitvám typu "mamííí, já neci pláštěnku s kachnickama, chci s lybickama. Néé s rybičkama mám já...." a tak podobně, bych je nejraději nechala doma a odjela někam sama.
Zatím ale rezignovaně vyhazuju hračky, které zabraly všechny tašky balím trička, boty, ponožky...
U toho vymýšlíme vlastní variantu textu "Na Pradědu sněží", který dozajista bude obsahovat rýmy jako
Na Pradědu sněží,
po zavátejch šutrech,
teta Lada běží
se strejdou Pavlem v zádech.
Tímto se budeme snažit při letošním výšlapu na Praděd připomenout nejmenované tetě Ladě ten minulý, kdy si můj muž usmyslel, že protože prší a autobus jede dolů jen v každou celou hodinu, prostě musíme stihnout ten co pojede nejdřív. Takže na sestup k zastávce jsme měli jen asi 30 minut. Což bylo se čtyřmi malými dětmi poněkud náročné. Poslední metry už jsme skoro běželi, teda můj muž běžel nesouce 2 kusy dětí. Za ním supěl, skřípajíc zubama zbytek Autobus jsme nakonec stihli a zbytek dne strávili v hospůdce před zapáleným krbem.
Doufám že letos nás nic podobného nečeká a všechny výstupy a sestupy proběhnou v poklidném tempu, kdy se budeme kochat okolní krásnou přírodou.

Vy si taky užijte krásný týden!


Raindrops keep falling on my head

12. srpna 2009 v 16:55 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Pro změnu prší a prší. Usadila jsem asi 5 kamenů do bylinkové zahrádky a to je veškerá práce venku. Já to snad nikdy nedodělám! Jdu si zatopit v kachláku a uvařit zimní čaj. S takovou ho vypiju do měsíce , ještě že se chystá další várka.

Písnička kterou mám už několik let nastavenou jako vyzvánění telefonu. Vždy mi zvedne náladu, i když volá někdo s kým zrovna lmuvit nechci.
Because I'm free , nothin's worryin' me!



Jo a pro inspiraci odkazy na pár krásných severských blogů:

A pro ty co ho ještě neznají představuji překladač na Google. Díky němu si můžeme teď přečíst i stránky psané finsky nebo švédsky ;) Stačí zkopírovat adresu webových stránek a nastavit jazyky. Je to sice trošku šroubované, jako když Menšík psal povídku "Babička jďavše z lesa roští nesavše". Ale k pochopení to stačí.
Krásný den!



Proč, jak a kde bezplatně darovat krev

12. srpna 2009 v 6:33 | Lenka |  Jen tak ...
Děti jsou na prázdninách ... stále chčije a chčije...co jen bych tak dělala. Půjdu darovat krev. Vzhledem k tomu že je to můj 4 odběr už vím, že nemusím mít strach jít tam sama a že klidně potom zvládnu obejít i nějaké ty oblečkové výprodeje, jakožto "odměnu" za dobrý skutek.

Poprvé darovat krev jsem se rozhodla ve chvíli kdy se moje malá dcerka chystala jít na operaci ledvin. Samozřejmě jsem zvažovala tuto možnost už dřív, ale vzhledem k tomu že jsem byla na střídačku těhotná a kojící to prostě nešlo.
Velkou oporou u prvního odběru mi byl manžel, který už má za sebou spoustu odběrů, nebudu psát kolik, protože si to nepamatuju, ale dostal jakousi medaili :)

Krev mohu darovat, pokud:
  • je mi 18 ­- 65 let
  • vážím alespoň 50 kg - to jsme klidní :)
  • netrpím vážnější alergií - senná rýma co mám je v pohodě
  • neprodělal jsem zánět jater, nebo jiné onemocnění jater
  • neprodělal jsem zánět ledvin, netrpím chronickým onemocněním ledvin
  • neměl jsem toxoplazmozu, tularemii, brucelozu
  • netrpím onemocněním srdce a cév (infarkt, srdeční vada, vysoký krev.tlak)
  • netrpím vážným kožním onemocněním
  • neměl jsem malárii ani jinou tropickou nemoc
  • neprodělal jsem pohlavní nemoc (kapavka, syfilis)
  • neprodělal jsem TBC
  • netrpím vředovou nemocí žaludku, ani onemocněním žlučníku či slinivky
  • neměl jsem tyfus, paratyfus
  • netrpím revmatickým onemocněním
  • netrpím zvýšenou krvácivostí (z nosu, dásní)
  • nemám onemocnění nervového systému (epilepsie, roztroušené skleróza)
  • v pokrevním příbuzenstvu nemám výskyt Creutzfeldt-Jacobovy nemoci
  • neprodělal jsem žádnou transplantaci orgánů
  • nejsem alkoholik
  • v letech 1980-1996 jsem nebyl déle než 1/2 roku v Anglii či Francii
  • nejsem HIV-pozitivní, ani nepatřím do tzv. rizikových skupin (promiskuitní způsob života, nitrožilní narkomani, pohlavní styk mezi muži)
JAK JÍT DAROVAT KREV

Dárce se nemusí na odběr objednávat ani chodit ke svému lékaři
Na odběr se nechodí nalačno, pouze se 16 hodin před odběrem omezí příjem mastných a tučných jídel (včetně čokolády, vysokotučných sýrů apod.) a alkoholu, musí se hodně pít
Dárce se zaregistruje a vyplní dotazník
Následně je dárci otestována krev, poté absolvuje lékařskou prohlídku (měření tlaku, kontrola, zda nemá např. příznaky chřipky, angíny; v podstatě tedy běžná lékařská prohlídka)
Pokud dárce přišel nalačno, dostane občerstvení
Odběr trvá 5 až 10 minut
Odebírá se 450 mililitrů krve
Krev se odebírá vsedě, dárci se věnuje sestra, během odběru si může dárce např. číst, pít, povídat si se sestrou atd.
Pokud se dárci udělá špatně, odběr se okamžitě zastaví a dárce je uveden do polohy vleže (křesla jsou polohovatelná); prvodárci občas omdlívají z nervozity, proto je lepší jít prvně darovat krev spolu s kamarády a nebát se přiznat lékaři či sestře nervozitu
Většina transfúzních oddělení při odběru překryje dárcovu paži a trup látkovým ubrusem, aby se dárce nezamazal krví v případě, že by při vpichu trocha krve vytekla mimo jehlu; z tohoto důvodu se i doporučuje nosit na odběr tmavá trička
Materiál pro odběry je moderně koncipovaný a sestry speciálně vyškolené, takže samotný vpich i následný odběr krve je bezboletsný
Po odběru dostane dárce většinou kupón na občerstvení v nemocničním bufetu
Po odběru se doporučuje zůstat vklidu ještě aspoň 20 minut; dárce si může číst časopisy, sledovat televizi, svačit v bufetu atd.
Podle množství dárců na oddělení v daný okamžik může celá procedura trvat půl hodiny až hodinu

A CO Z TOHO?

V prvé řadě dobrý pocit, že vaše krev může někomu zachránit život

Dárcovství je bezplatné, ale dárci mají úlevu na daních (přesněji to znamená, že za bezplatné darování krve máte nárok na snížení základu daně z příjmů o 2000Kč; jste-li zaměstnán, stačí předat mzdové účetní potvrzení z nemocnice, pro podnikatele je ve formuláři na daňové přiznání speciální kolonka)
Pokud jdete darovat krev, máte nárok na placené volno (prakticky celý pracovní den)
Pravidelné darování krve je nejlepší formou prevence, proto i pojišťovny dárce zvýhodňují např. přídavky na vitaminové přípravky, lázeňskými pobyty apod.
Dárci po určitém množství odběrů získávají plakety i věcné dary (a to nejen od samotných transfúzních stanic, ale třeba i od Červeného kříže, který uděluje Medaile prof. MUDr. Jana Janského - za 10 odběrů bronzovou, za 20 stříbrnou, za 40 zlatou - a ti vytrvaljší dostávají za 80, 120 a 160 odběrů Zlatý kříž)

Více se dozvíte ZDE!

Prší a soused venku prádlo věší...

11. srpna 2009 v 9:20 | Lenka |  Zahrada
...se zpívá v úžasné písničce od ještě úžasnějšího Karla Plíhala
Vzhledem k tomu že mám sušičku prádla, tak mě to věšení tolik netrápí, ale byla jsem připravena dnes "vlítnout" na předělávku toho bylinkového záhonu.
Včera na květinovém trhu jsem se zásobila novýma rostlinama, aby mi to jako lépe šlo. Ulovila jsem úžasně vonící a krásně kvetoucí ananasovou šalvěj a 3 druhy máty. Jedna voní po citronech, jedna po zázvoru a jedna jako mátové čokoládové bonbony. Nádhera!
Ovšem přírodě neporučíme, takže si klidně prší a já mám čas si sedět u PC. Aspoň budou zemina krásně připravena na sázení.
I přes déšť jsem vylezla do zahrady a utrhla velkokvětý phlox, který teď z vázy provoněl celou jídelnu i kuchyni.
Pár obrázků pro inspiraci.
Nová vize jídelny Ne že bysme před půl rokem nemalovali
Nějaký exterier

A nakonec vysněné křesílko

Babi už taky bloguje!

11. srpna 2009 v 7:35 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Moje úžasná mamka si ve svých téměř 60 letech založila a začla spravovat vlastní blog.
Podívat se na něj můžete TADY
Moc gratuluji a přeji hodně úspěchů a hodně čtenářů!


Bylinková spirála

6. srpna 2009 v 8:13 | Lenka |  Zahrada
Jak to vlastně funguje...proč spirála... asi před dvěma lety jsem se začala o toto téma intenzivně zajímat. U nás je to tedy skončilo založením bylinkového zvýšeného záhonu jehož fotografii opravdu zveřejňovat nebudu, protože to byste sem asi už nikdy nepřišli.
Čas na jeho rekonstrukci teprve přijde na podzim, ale oprášila jsem všechny svoje zápisky a vyhrabala uložené fotografie.
Tak tedy slyšte:
Jedná se vlastně o záhon stočený do spirály. V dolní části otočené k severu bývá nejčastěji umístěno jezírko nebo prostě jen zapuštěná mísa s vodou, která zajišťuje ideální mikroklima pro vlhkomilné bylinky jako třeba máta nebo mařinka vonná. Spirále se otáší do polostínu, který je vhodný pro pažitku, petržel, heřmánek a spirála vrcholí na jihu, který vyhovuje suchomilným a teplomilným rostlinám jako levandule, nebo moje milovaná rozmarýna.
Ukázka osázení
1 Rosmarýna (Rosmarinus officinalis)
2 Lavendule (Lavandula angustifolia),
3 Tymian (Thymus fragrantissimus)
4 Tymian (Thymus thracicus)
5 Yzop (Hyssopus officinalis)
6 Majoránka (Origanum majorana)
7 Šalvěj (Salvia officinalis 'Rosea')
8 Saturejka (Satureja montana).
9 Meduňka (Melissa officinalis 'Variegata')
10 Estragon (Artemisia dracunculus)
11 Pažitka (Allium schoenoprasum)
12 Marulka (Calamintha grandiflora).
13 Puškvorec (Acornus americanus),
14 Kotvice (Trapa natans)
Rostliny si samozřejmě zvolte ty, které máte oblíbené a které nejčastěji používáte. Jen je potřeba zjistit do které zóny ve spirále patří. Z těch nejčastěji používaných pro vlhčí místa je kromě zmiňované máty třeba ještě lichořeřišnice, nanáročné a hodící se tedy do středu spirály jsou kopr, šalvěj, estragon, fenykl, koriandr, kerblík, meduňka, česnek, řeřicha, petržel a na suché místa levandule, dobromysl, saturejka, mateřídouška, tymián.
Teď k samotné stavbě.
Způsob výstavby (podle ing. arch. E. Nagyho):
Základové kameny ukládáme do pískového lůžka, vytvořeného v rýze, vykopané na hloubku jednoho rýče. Kameny osazujeme zešikma, směrem ke středu spirály, podobně jako při stavbě suché zídky. Stěny spirály se rovnoměrně zvyšují od jezírka v pravotočivém směru až do vrcholu ve výšce cca 80 cm. Vzniklá políčka je vhodné podsypat drenážní kamennou a štěrkovou vrstvou, na kterou navozíme zeminu, získanou vyhloubením jezírka.
Jako materiál můžete použít kámen, cihly, žulové kostky, prostě cokoliv co se bude hodit ke stylu vaší zahrady.
zdroj fotografií internet

Andrein těstovinový salát s kuřecím masem

5. srpna 2009 v 5:43 | Lenka |  Recepty
Také vám velké horka těchto dní zabraňují do sebe dostat cokoliv teplého kromě kafe? Tento salát je ideální letní variantou. Je opět další z řady jídel využívajících "zbytků" od oběda z předchozího dne. Recept je malinko poupravená verze salátku, který dělává kamarádka Andrea.

Potřebujeme:
těstoviny
kuřecí maso - můžete použít zbytky pečeného kuřete, nebo osmahněte kuřecí prsíčka nakořeněné tím co máte rádi
zelí
mrkev
kompotované broskve
tatarka
sůl
pepř
Těstoviny uvaříme dle návodu. Kuřecí maso broskve a zelí nakrájíme na kousky. Mrkev nastrouháme na hrubém struhadle. Vše smícháme, osolíme, opepříme a přidáme tatarskou omáčku.