Říjen 2009

Česká historie vážně nevážně!

25. října 2009 v 13:11 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Do kin právě přichází americko-český film Kněžna Libuše.
Za dávných časů vládl zemi české kníže Krok, který měl tři dcery obdařené nadpřirozenými schopnostmi. Nejstarší Kazi měla schopnosti léčitelky, Teta dokázala promlouvat s duchy a nejmladší Libuše viděla do budoucnosti..... (z oficiálního textu distributora)

Film jsem zatím neviděla , ale poměrně brzy jsem si na něj udělala obrázek po přečtení pár prvních recenzí. Předpokládám , že v kině si ho nechám s klidem ujít a budu se soustředit na to aby mi vyšel čas jít film Julie a Julia (až se teda rozhodnou ti tydýti ho promítnout v některém ze zlínských kin)
Moc jsem se nasmála u Libuščiny recenze na Movie zone.
Cituji:
Jen ve špatném filmu může Libuše mezi dvěma souložemi vylézt na skálu a říct, že vidí město, které bude zářit a mezi jeho hradbami budou lidé v bezpečí.
Jen ve špatném filmu na sebe jednotlivé scény nemusí vůbec navazovat, i když jde o lineární báchorku o třech sestrách a jedné Praze.
Jen ve špatném filmu může Vašut dvakrát zahlásit americké "Yeaaaah" v kulisách raného středověku a nedostat kvůli tomu okamžitě padáka.....
No v každém případě pokud chcete vědět jak to opravdu bylo pusťte si raději (jako my doma včera) Dívčí válku. Pokud si odmyslíte oslizlého Ringo, tak to nemá chybu. Hlavně Mojmír Maděrič a Ota JIrák stojí fakt zato!

Tak Perun s vámi, kluci! A ať je to u vás taky vždycky nerozhodně!


Rohlíkové kytičky

21. října 2009 v 19:57 | Lenka |  Recepty
Jak dostat do dětí více pečiva? Upečte jim kytičky. Můžete použít jakékoliv osvědčené těsto na rohlíky, chleba nebo bagety. Já dnes vytvořila něco co chutná jako slané brioche. Jsou skvělé třeba jen tak s máslem , nebo komu chutná kombinace sladko-slaná tak s dobrým domácím džemíkem.
Potřebujeme:
250 ml vlažného mléka
2 vejce
60 g másla
560 g hladké mouky
2 lžičky cukru
2 lžičky instantního droždí
2 lžičky soli
na potření a posypání:
trošku másla
vejce
lžička vody
semínka, mák, hrubá sůl...
Z ingrediencí vytvoříme těsto , které necháme asi 1 hodinu vykynout. Poté rozdělíme na 16 dílů. Z každého dílu vytvoříme kuličku , trošku potřeme rozpuštěným máslem a skládáme k sobě na plech s pečícím papírem , do kytiček. Posím na fotce jednotlivé dílky nepočítejte, protože zřejmě neumím počítat do 16 a jeden dílek mě jaksi chyběl. Necháme na plechu ještě asi 20 minut odpočívat. Mezitím rozehřejeme troubu na 200°C. Kytičky potřeme vejcem rozšlehaným s troškou vody , posypeme semínky , mákem, nebo solí a dáme do trouby. Že jsou správně upečené poznáme podle krásně zlatavé barvy a taky když na pečivo poklepeme krásně dutě zní.
Ještě k pečícímu papíru. Asi před rokem jsem v Lidlu narazila na pečící folii , která se dá opakovaně používat , tak jsem ji koupila a můžu vřele doporučit . Akorát jako správný "íkváč" jsem na ní upekla a nakrájela buchtu, čímž jsem ji mírně znehodnotila. Ale od zítra je v Lidlošku zase v akc i, takže kdo budete mít cestu kolem, zastavte se pro ni. Fakt stojí zato.

Hruškovo-jablečný koláč - fakt echt podzimní!

17. října 2009 v 6:10 | Lenka |  Recepty
Dlouho jsme přemýšlela jak všechny svoje oblíbené podzimní chutě "nacpat" do jednoho koláče. Nakonec jsem došla k této variantě , která voní skořicí , oříšky a karamelem. Najdete v něm jablíčka i hrušky... Prostě všechno o čem v těchto chladných dnech sníte , že sníte. Základní myšlenka pochází z koláče Tarte Tatin, použité těsto je inspirované jednou krásnou selkou z Jedovar
Potřebujeme:
4-5 hrušek
trošku cukru
4 vejce
200 g cukru krupice
220 g kvalitního oleje
240 g polohrubé mouky
prášek do pečiva
trošku skořice
hrst nahrubo nasekaných ořechů
4 jablka
Nejdřív si připravíme formu. Použila jsem pekáč z varného skla , ale dá se použít jaký se zlíbí vám. Formu na dně vyložíme pečícím papírem , posypeme troškou cukru a poklademe hruškama , které jsme oloupali a nakrájeli na plátky. Šťáva z hrušek s cukrem krásně karamelizuje, tak na povrchu vytvoří krásně voňavé a sladce chutnající ostrůvky.
Těsto připravíme ideálně za použití robotu , případně intenzivního vlastnoručního míchání. Nejdřív vyšleháme spolu vejce , cukr a olej , přidáme mouku smíchanou s práškem do pečiva a troškou skořice. Zase intenzivní míchání a na závěr zlehka přidáme ořechy a oloupané , na menší kostky nakrájené , jablíčka.
Těsto vylejeme do formy na naskládané hrušky a dáme péct na 180°C.Propečenost testujeme zapíchnutou špejlí.
Po upečení necháme chvilku vychládnout a poté překlopíme na talíř a odstraníme pečící papír.
Taktovýto koláč bude ozdobou vašeho podzimního stolu. Pokud jste ale nenasytní jako já a potřebujete "ještě něco", tak ho můžete polít karamelovou polevou , kterou vyrobíte jednoduše tak, že necháte na pánvi rozpustit cukr v trošce vody a bez míchání zahříváte až má krásně jantarovou barvu, pak přidáte trošku smetany a za stálého míchání chvilku počkáte až se oboje spojí v krásně hladkou, lesklou a voňavou polevu. Při výrobě karamelu pozor. Je příšerně horký!!!

Tipy pro dětskou oslavu

16. října 2009 v 6:00 | Lenka |  Recepty
Nedávno moje mladší dcerka slavila narozeniny a já do sebe (a do PC) nesála spoustu inspirace pro dětské (nejen) oslavy.
Zařazuju článek mezi recepty, i když všechny tipy , které sem dám budou spíš návody na různé aranžování jídla, dorty a podobně...
První na co jsem narazila byla opičí párty. Docela dost jsem uvažovala o tom dortu , nakonec jsem ale nenašla vhodnou nádobu ve které ho upéct. Myslím , ale že by šel udělat do mísy i třeba nepečený dort z piškotů a pak jen potřít krémem a dozdobit...
Potom jsem narazila na párty stylu "malý mořský vlk"
Na závěr přidám pár obrázků až neuvěřitelně krásně naaranžovaných jídel.

Nijak hluboká myšlenka

15. října 2009 v 7:41 | Lenka |  Jen tak ...
Včera cestou do práce jsem potkala kamelotku časopisu Srdce. Určitě je všichni znáte , ty různé prodejce časopisů pro bezdomovce , handicapované lidi... Normálně takové nabídky slušně odmítám. Ne že bych nebyla filantrop , pravidelně každý měsíc přispívám na Unicef , občas i nějakou tu dárcovskou SMSku pošlu , ale obvykle ve mě podobní prodejci prostě nevzbuzují důvěru.
Tahle paní ovšem byla jiná káva. Zastavila mě pokřikem " Zastavte krásná paní a podržte mě kolo!" celou dobu nepřestala mluvit. Už si nepamatuju přesně co všechno mě řekla , ale tak nějak mi předala spoustu pozitivní energie a úsměv na celý den. Na konci když jsme se loučily měla potřebu mi sdělit životní moudra. Většinu jsem hned zapoměla. Jen to poslední mi utkvělo v paměti a bohužel jsem ho musela zrovna včera několikrát využít.

Když tě naštve blbeček, dej si kávy hrneček!

Mějte krásný den!

Lampionky - mochyně židovská

5. října 2009 v 7:50 | Lenka |  Bydlení a dekorace
Myslím, že se nenajde někdo kdo by je neznal , i když už se nachází na málokteré zahradě. Já mám to štěstí , že se mě podařilo získat pár rostlinek , které se úžasně rozrostly , takže po 2 letech od zasazení jsem vyrobila tento věnec a ještě mě zbylo na poházení všude možně na doladění podzimní nálady.
Mochyně židovská třešeň (Physalis alkekengi)
Physalis zahrnuje asi 120 druhů, které rostou převážně v Jižní, Střední a Severní Americe (nejvíce v Mexiku).
Víceletá bylina. Oddenek plazivý, větvený, s kořeny na uzlinách. Lodyha přímá nebo vystoupavá, 30 až 100 cm vysoká, hranatá, roztroušeně chlupatá. Lodyžní listy široce vejčité, mělce chobotnaté, na bázi klínovitě zúžené až uťaté, na žilkách chlupaté. Květy v úžlabí listenů, jednotlivé, stopkaté, kalich za plodu se zvětšující a pak červenooranžový, uzavírá plod, koruna zvonkovitá, špinavě bílá se zelenými skvrnami v ústí trubky. Bobule kulovité, červené. Kvete v VI až VIII.
Rostlina je nenáročná, má ráda polostín a poměrně HODNĚ se rozrůstá, takže doporučuju umístit ji někam, kde nemůže utlačovat jiné rostlinky.
Lampionky jsou ideální pro dekorace, do sušených vazeb. Můžete je lepit tavnou pistolí na podklady různých tvarů, jako já na věnec na dveře. Nebo je napichovat na drátek. Loni jsem do lampionků nastrkala LED žárovičky určené na vánoční stromeček. Pár tipů pro dekorace :)
zdroj inspiračních fotografií internet





Vtípek :) (nejen) pro technicky založené

4. října 2009 v 21:06 | Lenka |  Jen tak ...
Tak mám za sebou první pracovní víkend. Dva dny po dvanácti hodinách. No mazec ! Dnes jsem se dovlekla domů, otevřela poštu a hned mě moc potěšil vtip, který poslala moje jmenovkyně Lenka. Díky Leni. Fakt jsem se nasmála.

Pase ovčák ovce na zelené louce. Po horské cestě přijíždí bavorák, za ním
oblaka prachu. Za volantem mladý muž ve skvěle padnoucím obleku od
Broniho, v naleštěných botách od Gucciho, vázanka Dolce & Gabanna, na očích
tmavé brýle Ray Ban. Stisknutím tlačítka stáhne okénko, vykloní se a povídá : "Hej, ovčáku,
když ti řeknu, kolik máš ve svém stádě ovcí, dáš mi jednu ?"
Ovčák se pomalu podívá na úspěšného mladého muže a řekne klidně :
"Ale jo, proč ne ?"
Muž zaparkuje svůj vůz, vytáhne notebook Dell, připojí ho ke svému mobilu
AT&T, pomocí GPS určí svoji polohu, pak se připojí na satelit ESA, kde zadá
svoje souřadnice a vyžádá si pořízení řady fotografií s maximálním rozlišením.
Pak pomocí Photoshopu otevře pořízené digitální obrázky a exportuje je do zpracovatelského střediska v Hamburku. Během pár vteřin dostane na svůj Palm Pilot zprávu, že obrázky jsou zpracovány a uloženy v databázi SQL.
Propojí databázi s Excelem, kde má stovky složitých vzorců, a uploaduje všechna
uložená data. Po několika minutách má data zpracovaná. Vytiskne je na miniaturní
barevné tiskárně HP LaserJet jako stopadesátistránkovou zprávu a otočí se k
ovčákovi:"Máš přesně 1 586 ovcí !"
"To je pravda. Takže podle naší domluvy si můžete vybrat jednu ovci."
Ovčák pozoruje pobaveně mladého muže, jak se snaží napasovat jedno zvíře do
kufru auta, a pak povídá : "Když Vám řeknu, jaké je Vaše povolání, vrátíte mi, co jste si vzal?"
Mladý muž se na vteřinu zamyslí a odpoví : "Jistě."
"Jste konzultant Evropské unie," řekne ovčák.
Mladému muži spadne čelist : "To je pravda. Jak jste to poznal ?"
"Vůbec jsem nemusel hádat," povídá ovčák. "Přijel jste, aniž by pro Vás
kdokoliv poslal. Chtěl jste dostat zaplaceno za odpověď, kterou jsem už
dávno znal - navíc na otázku, na kterou jsem se ani neptal, a přitom o mé práci víte úplný hovno.
A teď mi vraťte mého psa ...!"