Listopad 2009

Svatoondřejské setkání 2009

29. listopadu 2009 v 9:17 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Dnes je první adventní neděle a za chvilku zapálíme první svíčku na letošní "rychlověnci"
Včera jsme byli na Svatoondřejsském setkání v kelnickém sále . Děti měli krásné vystoupení a potom hrála skvělá cimbálová muzika Olšava.
Příprava na vystoupení. Já a obě moje holky. Mají díky nejšikovnější kamarádce Aleně nové kroje. Markétka má na sobě kordulku (vestičku), kterou v jejím věku nosila manželova maminka. Obě vypadaly moc krásně.
Vystoupení Fěrtůšku s Patrikem Matušinou
"Koupil jsem si kozu, od jednoho ševce! Sakramentská koza! Ona dojit nechce"
Markétčino první sólo, i slzičku jsem zatlačila :)
...Zuzka jako křen :)
A na závěr podpis budoucí velké hvězdy Patrika Matušiny. A můj tip na vánoční dárek....Knížka Studánko Rubínko od Jiřiny Rákosníkové , plná krásných písniček a říkadel . Součástí knížky je CD skupiny Hradišťan & Jiřího Pavlici , na kterém si pár písniček zazpíval právě i Patrik.


Zahradníkův rok

27. listopadu 2009 v 5:56 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Nedávno jsem při nakupování posledních vánočních dárků (ano už mám nakoupeny skutečně všechny!!! ) narazila v knihkupectví na knížku Karla Čapka Zahradníkův rok. Pořád jsem přemýšlela komu bych ji mohla věnovat až jsem ji nakonec koupila sobě. No zabalit jsem si ji nedokázala a během dvou večerů ji celou přečetla. A teď nechápu jak jsem se bez ní mohla dosud obejít. V bohaté knihovně mojí mamky se určitě nachází, ale prostě jsem jí , vedle všech těch lesklých publikací o krásných, útulných, moderních, bezúdržbových (haha) zahradách , nevěnovala ani minimální pozornost.
Knížka, která poprvé vyšla v roce 1929 vás dokonale provede celým rokem na zahradě. Připraví vás na radosti i zklamání aktivního zahradníka , kterým mimochodem pan Čapek údajně byl . Společně s ním se vám bude chtít přikrývat při holomrazech květiny , ve své oddanosti zahradě, vlastními svršky a budete se radovat nad každým pupencem, který na svých keřích , ať jsou jinak jakkoliv nedokonalé , najdete.
Letos vyšla knížka v novém vydání doplněna ilustracemi , které vytvořil úžasný Pierre-Joseph Redoute , malíř , který tvořil koncem 18. století zejména na francouzské dvoře královny Marie Antoinetty.

Pssst! Za 40 dní už budou Vánoce!!!

14. listopadu 2009 v 6:00 | Lenka |  Jen tak ...
Taky se tak těšíte!!! V týdnu jsem obešla všechny svoje zamilované obchody s bytovými doplňky, abych "doplnila" naši domácnost o nějakou mírně zimní předadventní výzdobu.
Tomuto skřítkovi se prostě nedalo odolat.

Rillettes

12. listopadu 2009 v 20:41 | Lenka |  Recepty
Poprvé jsem se s rillettes (čti rijet) setkala na stránkách Dáši. Nutně jsem je hned musela vyzkoušet a od té doby jsem je připravovala ještě několikrát podle dalších a dalších receptů, které jsem porůznu našla na internetu. Nedávno jsem poprosila ještě našeho oblíbeného lektora francouzštiny (která se teď mimochodem velmi fláká!!) o jeho vyzkoušený recept. Přišel mi obsáhlý mail , bohužel kromě první "české" věty "... musis pracovat tuj francouzstina" celý ve francouzštině. No díkybohu za překladač na Google. Nakonec jsem i jeho recept hodně upravila a dospěla jsem k naší konečné variantě. JInými slovy - vrazila jsem tam všechno co nám chutná.
A cože to vlastně rillettes je?
Rillettes - jsou přípravovány z masa podobným způsobem jako "paté" (paštiky, pomazánky). Původně byla rillettes připravována jen z vepřového masa, nakrájeného na kostičky nebo nasekaného, pak osoleného. Maso asi s max. 30% tuku je pomalu škvařeno ve vlastním vypuštěném sádle, případně v počátku je podlito vínem. Maso musí být na konci přípravy měkoučké tak, že se dá snadno rozmačkat vařečkou na směs s vypuštěným sádlem. Po vychladnutí směsi získáme rillettes jako pomazánku (škvarkovou pomazánku). Je podávána na chlebech nebo toastech. Rilettes můžeme připravit i z jiného masa např. z ptáků (kachen, hus), králíka i z ryb jako jsou např. ančovičky, tuňák nebo losos. Nejznámějšími kulinářskými oblastmi Francie, kde se s pravými rilletes dnes setkáme je Sarthe (Le Mans), Tours, a Anjou. Podle Ed.de Pomaina venkované v okolí města Mans vůbec maso nerozmělňovali a nechávali je tak jak je. Řezníci z města Mans je rozmělňovali sběračkou a v Blois mleli rozvařené maso ve strojku. Proto jsou rillety z Blois mazlavé, proto jsou rillety z Mans hrubší a rillety venkovanů nejhrubší.
zdroj:dadalova kuchařka
Na vaření rilletes si musíte vyhradit téměř půl dne . Ne že byste museli pořád stát u sporáku , ale zběžná kontrola je stále potřeba. Sama jsem mu věnovala jeden z mála (zřejmě letos posledních) volných dní. Ráno jsem zatopila v kachlovém sporáku a neustále brala telefony od manžela , který kontroloval " jestli už to praská (jako oheň ve sporáku)" za hodinu "jestli už to bublá (jako maso v hrnci)" a za další hodinu "jestli už to doma voní (to snad ani nemusím komentovat)" Právě on má totiž u nás rillettes nejraději.
Potřebujeme:
2 kg bůčku s kostí a kůží
1 kg krkovice
pokud je bůček hodně masitý , kupte ještě aspoň kilo hřbetního sádla
3 hřebíčky
1 bobkový list
snítka tymiánu
3 stroužky česneku
30 g soli
čerstvě mletý pepř
Bůček vykostíme a zbavíme kůže, nakrájíme ho , spolu s masem , na kostičky. Do velkého kastrolu dáme nejdřív mírně povolit bůček. Pokud použijete sádlo tak ho přidáme také. Na začátek přidávám tak 2 dcl vody. Až se sádlo trochu rozpustí přidáme maso , kosti a kůže, hřebíčky, bobkový list , tymián a česnek (stroužky stlačíme plochou stranou nože , tak až prasknou a krásně se rozvoní). Přikryjeme pokličkou a necháme mírně probublávat 3 hodiny. Občas zamícháme.
Po 3 hodinách odkryjeme , vylovíme kosti , kůže a necháme odkryté vařit další 3 hodinky.
Přidáme sůl a pepř. Necháme chvilku vychládnout , vylovíme koření a hotový rillettes přelijeme do připravených misek , případně skleniček. Děrovanou naběračkou nejdříve přendejte maso a pak zalijte tukem. Zbylý tuk můžete použít třeba na pečení brambor, nebo jiné dobroty.
Po ztuhnutí v lednici můžeme to , co nespotřebujeme v dohledné době , zamrazit.
Balzac miloval Rillettes z Tours, které jsou málem zkaramelizované dlouhým procesem dušení. Ve své knize ¨Le Lys dans la vallée¨ je nazval ¨hnědým džemem¨. My je milujeme taky, namazané na čerstvém chlebu s kyselými okurky. Snad si je zamilujete taky.

Dobrou chuť


Hledání skřítka Zimníčka

8. listopadu 2009 v 20:15 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Dnes u nás děti probouzeli zimu. Ony už teda doubravské ví jak na to. Že nejdřív musí vzbudit skřítka Zimníčka a pak spolu s nimi na lampionovém průvodu zimu přivolat.
Tak jsme se dnes sešli v klubovně na hřišti. Děti se chvilku zabavily vyráběním .
Někteří si vyráběli mramorované kelímky
Někteří za pomoci ubrouskové techniky obrázkové talířky.
Společnými silami jsme popisovaly lampiony přání.
Potom už jsme se vydali cestou osvětlenou spoustou svíček k vykotlané vrbě, kde tradičně skřítek Zimníček přebývá a básničkou ho probudili z letního spánku.
Pak už jme vyrazili společně na lampionovou cestu celou vesnicí. Zuzanka byla skřítkem úplně fascinovaná.
" Jé, mami ten je ale veliký"

O práci, pavoucích a tak vůbec

8. listopadu 2009 v 5:59 | Lenka |  Jen tak ...
Tak jsem vám normálně zjistila , že jak jsem teď pořád v práci , tak dlouho jsem doma nepila kávu , že v mém zamilovaném hrníčku , stojícím na kuchyňské lince , si nějaká pavouček vytvořil pavučinu. O dalších pavučinách strategicky rozmístěných po celém domě se raději nebudu ani zmiňovat.
Jelikož ale dnes od 4 nemůžu spát pavouka jsem vyhnala , ať si hledánový domov a v TICHU domova si vychutnávám ranní kávičku.
Pavouci prý přináší štěstí , tak snad tento skutečně nějaké přinese , nejen mě , ale celé mojí rodině a všem co mám ráda.

Krásnou neděli.