Červenec 2011

Provence 2011 - 2.den - okrové skály - Roussillon

17. července 2011 v 19:30 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Druhý den pobytu - hned po snídani jsme se vydali do sousední vesničky Le Petit Coustellet na tradiční farmářské trhy.
Těžko popisovat všechny , vůně barvy a chutě co jsme tam potkali. Našli jste tu vše počínaje kabelkami vyrobenými z korku, přes mýdla, místní vína, až po potvory z moře vytažený!
Nás samozřejmě nejvíc zajímal až neskutečný výběr sýrů. Hned po první obhlídce jsme došli k závěru, že budeme muset rychle doplnit hotovost (jakže se francouzsky řekne bankomat!?) , neboť návštěvy v obchodních centrech kde se dá platit kartou jsme po první návštěvě marchés fermiers neviděli jako příliš realistické.
Takže nakoupeno (mimochodem jsem narazila ve stánku se starožitnostmi na nádhernou sadu džbánečků a misky na trojdílném tácku JEN za 6 E - no to jsem tam prostě nemohla nechat). Potraviny uloženy do chladu a odjezd do nedalekého Roussillonu. Po chvilce váhání, kterou z turistických tras zvolit (Francouzi neznalí odolnosti našich dětí nám radili tu nejjednodušší) jsme se vydali po středně náročné cca 5km.
Po krátkém , zato pěkně strmém stoupání se nám dostale neskutečného pohledu na nádherně zbarvené skály.
Kdysi se tu těžilo 17 barevných odstínů okru - fialový, červený, oranžový, žlutý a mnoho dalších. Historie tohoto naleziště sahá až do doby před 230 miliony let, kdy byla ještě celá Provence zalitá mořem. Písek na dně obsahoval železo, které později oxidovalo, tak vznikl okr.
Snadný výstup nahoru
Mnohem horší sestup dolů
Ale pohled shora byl jeden z nejkrásnějších zážitků (nepočítám - li jídlo), který jsme v Provence měli
Tak a zpět v Oppede. Roger, kterému po letmém pohledu bylo naprosto jasné odkud se vracíme, nás poslal osprchovat - mimochodem pokud se na toto místo vypravíte ROZHODNĚ si neberte na sebe čisté (nedejbože bílé) oblečení !!! - a na náš dotaz kde je nějaké nejvhodnější místo na piknik vytáhl ze sklepa skládací stůl a židle a poslal nás na náměstíčko. Tady jsme si rozložili a postupně zlikvidovali téměř vše co jsme na trzích nakoupili.
Zítra - nebo až se k tomu dostanu - výlet do Avignonu :)

Provence 2011 - 1. den

15. července 2011 v 22:35 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Tak je to týden co jsme se vrátili z dovolené. Týden vybalování, praní a mimo chození do práce taky třídělí a upravování cca 1400 fotek .... teda ty upravoval samozřejmě můj skvělý muž.
A já jsem se konečně dostala k tomu , abych něco málo napsala.
Dovolenou v Provence jsem si vysnila už dávno. Letos jsem si tento sen uskutečnila poprvé a rozhodně ne naposled.
Měla jsem trošku obavu že tuto oblast už mám tak idealizovanou že bych třeba mohla být zklamaná. Naštěstí opak byl pravdou.
No ale od začátku naší cesty.
Vzala jsem si den dovolené na balení, smažení řízků a dalších příprav na cestu. Den jsem ale příjemně strávila různými pokecy a kafíčkama s kamarádkama , na které mám čím dál míň času. Pak jsem ještě chvilku dotahovala věci do práce a najednou jsem s hrůzou zjistila že je 6 večer a já nemám nic sbaleno. No ještě že máme tak velké auto. protože jsem postupně začala do kufrů házet obsah skříní a šuplíků. Nakonec nic nechybělo (tedy skoro nic :) )
Páteční ráno - 6 hodin odjezd z domu. Už po 20 minutáchjízdy se ozvalo ze zadních sedadel všem co vozí děti v autě ono známé "Už tam budeme ?" - naštěstí to bylo poprvé a naposledy.
Na Rohlence jsme se u "mekáče" (mekáč, burgerking a KFC" byly mimochodem později ve Francii " jména co se nesmí vyslovit " ) přiřadili k dalším účastníkům expedice. Našim milým kamarádům, kteří měli tuto dovolenou zároveň jako svatební cestu.
Kolem 5 večer jsme dorazili do Francie. Tedy přesně do Mulhouse, které jsou těsně za hranicemi Německa s Francií.
Postavili jsme stany a šli se projít do našeho prvního francouzského města.
Jak se tak dívám na obrázek stanů naprosto nechápu jak jsme 4 do toho malého stanu mohli vejít. Nicméně až na to že jsem ráno téměř nemohla vstát to byla naprostá romantika (naštěstí jen na jednu noc) ze které byly děti totálně nadšené.
Ráno jsme pokračovali v cestě Francií až do Provence. Za zmínku určitě stojí "odpočívadlo" na které jsme náhodně narazili u dálnice. Později jsme zjistili že Francie má více podobných míst. Tohle bylo takovým turisticko informačním centrem departmentu Jura. Kromě restaurace apod byla u velkého parkoviště náhderná zahrada s hřištěm pro děti a expozice místního kraje včetně rozhledny.
Kolem 5 odpoledne jsme konečně dorazili na místo. Konkrétně jsme vybrali vesničku Oppède le Vieux v departmentu Vaucluse. Pořád jsme hledali po cestě mezi samými vinicemi a olivovými hájemi vesničku na nějakém kopci. Nějak nás nenapadlo že bude přímo na úpatí obrovských hor, které se po celou cestu tyčily před námi.
V malé vesničce jsme pak už lehce našli hotel, který Alča předem našla a rezervovala přes internet.
Tady je ve dne
Po setmění :)
Jmenuje se Belle de Nuit a vedou ho Roger a Laurie. Byl naším každodenním útočistem , kde jsme se při obvykle více než hodinové snídani na terase domlouvali kam ten konkrétní den vyrazíme. Tady je naše první snídaně.
Náš pokoj
První večer jsme se šli podívat jen kousek nahoru ke krásnému kamennému kostelíku. Já v žabkách (prostě turista no - hlavně že se na každé tůře směju fiflenkám, které si vykračují v balerinách apod) a Zuzanka celou dobu v bačkůrkách, které jsme jí zapomněli přezout. Na fotku jsme jí je raději sundali :)
A tady jsou nějaké fotky z vesničky.


Večerní fotkou se loučím. Zítra pojedeme do Roussillonu na okrové skály :)