Červen 2013

Slibuji že se polepším!

29. června 2013 v 7:53 | Lenka |  Jen tak ...
Když jsem nedávno potkala svoji gynekoložku …. ten článek ale začíná divnou větou…
Ale co naděláte. Tak to prostě je.
Takže! Když jsem nedávno potkala svoji gynekoložku, skvělou paní doktorku Brychtovou :) , tak jedna z jejích prvních vět byla " Už jste dlouho.." a já čekala větu typu " Už jste u mě dlouho nebyla…"
Ona ovšem dopověděla naprosto neočekávaně " Už jste dlouho nic nenapsala!"

Zůstala jsem malinko v šoku. Oni na ten blog chodí pořád nějací lidi ?!?
Moje blogování se začalo nějak vytrácet s akutním nedostatkem času a co si budeme říkat i energie.

Ale po zběžném shlédnutí počtu přístupů na blog se zřejmě budu muset malinko napravit a začít zase psát. A taky asi proto , že mi to chybí… a na Bohyních u receptů se moc vykecávat nechci.

Tak tu v ranním sluníčku sedím na lavičce s kávou vedle sebe a píšu aspoň tyto řádky.

Teď aspoň pár věcí co mi stále dělají radost!

V první řadě moje rodina!
Nejlepší manžel, kterého jsem si mohla přát , který nejenže se stará o holky , když jsem v práci a snáší moje občasné střídání nálad , ale bez řečí a dokonce s radostí (doufám) fotí moje kulinářské výtvory aniž by předtím dostal najíst :)
A víte co? Tento čtvrtek jsme měli 15 let výročí svatby :) a pořád ho stejně miluju!
Bavili jsme se v práci nedávno , že si ani nevzpomínám proč jsme se tak brzy brali. A můj dlouholetý kolega Tonda, pronesl nezapomenutelnou větu " Protože jsi byla zamilovaná jak viks , bylo krásné to sledovat"

Holky - ty nějak rychle rostou - Zuzanka půjde po prázdninách do první třídy a šikula Markétka do páté a její vysvědčení jsou samá jednička (nevím po kom to má )

Tady všichni společně vyrábí naše oblíbené domácí grissini


Moji rodiče - mamka co má pořád spoustu energie a dokáže se s nadhledem vyrovnávat s věcmi , které bych asi těžko rozdýchávala. Taťka, který sice občas trochu zlobí, ale pořád je to prostě taťka

Neuvěřitelně energická babička -že bychom s mamkou byli po ní!

Bráchové a ségra , i když se nevidíme tak často jak bych si představovala, tak vím, že tady jsou a že se na ně můžu s čímkoliv obrátit, a naopak :)

Kamarádi - tak jak to v životě bývá , někteří se postupně vytrácí , částečně proto že nemám na čas vysedávat po kafíčkách a už si nějak ani nemáme moc co říci… ale pak jsou takoví držáci, kterých se asi jen tak nezbavíte :)

Práce - i když mě neskutečně baví (někdy teda nadávám , ale to většinou rychle přejde) , tak se stále nevzdávám snu o vlastním podnikání


Pořád nás drží náš výjimečný folklorní kroužek Fěrtůšek. Teď v červnu jsme absolvovali několik vystoupení a setkání a už se těšíme na další nocování ve zřícenině hradu Lukov!


Náš dům a zahrada - stále nejsou dokonalé a asi nikdy nebudou. V zahradě roste příliš mnoho plevele, doma je stále velký bordel a to prádlo by měl někdo taky asi uklidit.
Ale je skvělé sedět na zahradě (ignorovat plevel) a dívat se na nádherně kvetoucí keř růže , která vyrostla z malinkého řízku od kamarádky a já ho vypiplala pod sklenicí . Vonět si k levanduli , kterou jsem nastříhala na dovolené v Provence , zasadila A ONA ROSTE! Trhat pod maso tymián, který jsem vyrýpla pod kamenem v Alpách a pak ho sušila týden v kufru auta A TEN ROSTE TAKY! Téměř každá rostlina na zahradě má nějaký příběh a to mě právě baví!


Jo a málem bych zapomněla na vaření pečení a Bohyně kuchyně :)




PS: Ještě na jednu radost jsem zapomněla. Ke svým 36. narozeninám jsem si pořídila kabelku s nádherným příběhem.

Je o pejskovi, který se utrhl od pouliční lampy....


.... a běžel až na druhou stranu kabelky , kde se zastavil před výlohou cukrárny a mlsně si prohlížel vystavené dobroty...

Možná je trochu praštěná , stejně jako já. Ale já říkám - no a co ?!?
Když mě s ní lidi potkají ve městě tak se začnou usmívat a to je přece hezké! :)

Děkuji že sem pořád chodíte a slibuji že se polepším!

Lenka

Life is just a cup of cake, aneb co je to kapkejk ?!?

16. června 2013 v 18:34 | Lenka |  Jen tak ...

Nedávno jsem někde při prohlížení inspirací pro cukrárnu našla heslo:

Life is just a cup of cake ! :)



Na internetu (českém) se stále vedou diskuse o tom jak "kapkejky" správně česky pojmenovat. Všechny nápady jako dortíčky a košíčky…. ale to prostě není ono.

Téměř pod každým receptem na cupcakes se stále objevují diskuse o amerikanismu a podobné pseudointelektuální a rádoby patriotské kecy



Já ráda využívám místní a sezonní suroviny , ale nedělám z toho žádnou vědu a rozhodně se teda nestydím, že beru inspiraci v cizích kuchyních .
Když tak postupně studuju Culinarie různých zemí, tak jen žasnu kolik receptů je stejných nebo lišících se jen pár přísadami.


PS: všimli jste si někdo že Češi jsou většinou patrioti , jen když se jim to hodí ho krámu?

A co vy? Jak byste počeštili CUPCAKES?


Koupili byste si takovouto dobrotu v nějaké cukrárně raději než nechutný umělohmotný větrník?

Recept na tyto kávové najdete tady...



Lenka