Toskánská expedice 2013 – část čtvrtá a poslední

19. října 2013 v 8:17 | Lenka |  Co stojí za to vidět :)
Jelikož venku už je podzim je vážně nejvyšší čas ohlédnout se naposledy za létem a dopsat konečně poslední část z našich Toskánských cest.

Skutečně už zbývá jen malý kousek.
Malý , ale zato úžasný nazývající se Florencie

Toto nádherné starobylé město je skutečně tepnou celého Toskánska.


Všem poutníkům, kteří sem vyrazí vlastním vozem doporučuji nastudovat si předem cestu k odstavným parkovištím na okraji města odkud jede do centra městská doprava.
My to neudělali a věřte, že najít parkování pro naši karavanu třech vozidel, co se za každou cenu snažila držet při sobě, nebylo nic jednoduchého. Nakonec jsme ale jak se říká odborně "měli haluz".
Takže se nám podařilo zaparkovat asi půlhodinku chůze od samotného centra Florencie.

Florencie leží na řece Arno a světoznámá je především díky své architektuře a umění z dob středověku a renesance.
Údajně se je v tomto městě až třetina všech kulturních pokladů Itálie.
Nám se jich podařilo vidět jen pár , takže rozhodně se někdy musíme do Florencie vrátit.

Katedrála Santa Maria del Fiore
Celá stavba této osmiboké dvouplášťové kupole se obešla bez lešení a dodnes je považovaná za architektonický zázrak - je to třetí největší kupole na světě


Baptisterium San Giovanni - křestní kaple zasvěcená sv. Janu Křiteli, patronu Florencie


Ve středověku byla Florencie centrem obchodu a umění a také jedním z nejbohatších měst vůbec
I nás a kupodivu i děti naprosto uchvátily památky , které jsme za tu kratičkou návštěvu viděli.
Když se dnes zeptám Markétky co se jí na dovolené nejvíc líbilo odpoví mi "Florencie".

Palazzo Vecchio -Starý palác , který dnes slouží jako radnice


Neptunova fontána


Nejznámější florentský most Ponte Vecchio - Starý most , nebo taky most zlatníků , postavil přes řeku Arno architekt Neri di Fioravante roku 1345. Most lemují po obou stranách řady malých obchůdků, které mu dodávají unikátní vzhled.


Ve svých bodech , které jsme museli nutně ve Florencii vidět byla také rodinná cukrárna Vivoli s naprosto úžasnou zmrzlinou.


Vážně stojí zato sejít z předražených turistických ulic do malé uličky ukrývající tento skvost!


Všechny uličky města lemují dlouhé řady skůtrů


Po návratu domů jsme byli tak unavení , že jít někde na večeři se zdálo - hlavně teda našim mužům jako nadlidský výkon. Po protestech žen , že my teda nic vařit nehodláme , muži statečně nastoupili do kuchyně a ujali se příprav

Všechny osoby ženského pohlaví byly z kuchyně neustále vyhazovány coby špioni, přesto se nám podařila ulovit jedna fotografie dokumentující přípravy a naprostý systematický pořádek v kuchyni.


Seděli jsme na terase se sklenou vína a očekáváním cože z toho asi bude, když se zjevil téměř profesionální číšník přinášející lehkou večeři skládající se z omelet s bylinkami a sýrem a naprosto úžasnými bruschetami.


Výkon úžasný a věru načekaný , za který i teď po té době tleskáme.


Poslední den naší dovolené jsme strávili na pláži, procházkami po nádherném okolí a když nastal čas večeře dostal - už nevím kdo z nás úžasný nápadíček. Zajet do malebné kamenné vesničky Casale Marittimo , na kterou jsme měli výhled od našeho prázdninového domku. Prý určitě se tam nějaká restaurace najde.


A taky že našla. Kamenný dům , který nás přitáhl na první pohled Ristorante Le Volte s nádherným výhledem do okolní krajiny.


Číšník opět promptně reagoval na naši početnou skupinu a v poměrně plné restauraci se mu podařilo pro nás připravit dva velké stoly (dětský a dospělý)



Zde je opět různorodé menu



Zlatý hřeb celé večeře - florentinský steak - Bistecca alla Fiorentina

Nádherný kilový flák masa pocházejícího z chiantského skotu upravený narychlo na grilu. I ti , kteří obvykle volí raději propečenější maso se rozplývali blahem



Pár dezertů na rozloučenou s dovolenou

Klasika tiramissu nesmělo chybět


Panna cotta


Torte di nonna - babiččin koláč s piniovmi ořechy


A na závěr jedna - červená - tečka, na kterou prý nesmím rozhodně zapomenout.

Po cestě se splnil sen mého muže - návštěva muzea Ferarri v Maranellu


Já sama si sice Itálii s těmito červenými auty , které teda mimochodem pěkně řvou, moc nespojuji .
Musím ale nutně říct , že přesto , že jsem původně odmítla platit za vstup do muzea s tím , že si raději koupím lodičky (které si teda s Itálií spojuji mnohem více) , byla jsem moc ráda, že jsem se nakonec nechala přemluvit.


Tak nejsou jenom červené :)
,

Pánové Santander a Santander



Z celého muzea na mě nejvíce zapůsobila síň slávy. Obrovská místnost, kde na stěnách běžely záběry závodů z různých období a byly zde vystaveny ty nejlepší vozy z nejlepších…



A to je vše přátelé...
Co říci na závěr? Rozhodně se do Itálie zase vrátíme!

Už kvůli této značce :)


Nebo kůli těm úžasným západům slunce....


A rozhodně kvůli tomu skvělému jídlu :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 teta Dana teta Dana | 30. října 2013 v 11:40 | Reagovat

Florencie je prý opravdu perlou Itálie. Tak ji hodnotí i naši přátelé z Vídně, kteří byli ve Florencii na svatební cestě (asi před 30. lety). Tehdy si řekli, že se budou do Florencie každých 5 let vracet a toto předsevzetí plní. I vám přeji, abyste se do Itálie tak, jak to, Lenko, v závěru své reportáže píšeš, opět vrátili, Mimochodem ta reportáž byla moc zajímavá a fotky moc pěkné a na jídlo se sbíhaly sliny.

2 prababicka prababicka | 2. listopadu 2013 v 14:49 | Reagovat

sledovala jsem všechny části z vašé cesty po Toskánsku-Je až neuvěřitelné kolik památek jste viděli a kolik krásných a nezapomenutelných zážitků jste  za těch pár dnů dovolené  prožili.

3 Karfigolka Karfigolka | E-mail | Web | 27. dubna 2015 v 11:55 | Reagovat

Toskánsko je velmi pěkné, pokud se chcete inspirovat i v podobném nábytku, tak za mě mohu doporučit nábytek Seart. Prozáří každé zákoutí http://www.seart.cz/

4 taite taite | Web | 19. června 2015 v 4:10 | Reagovat

online pujcky smržovka :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama